Deset tisíc oficiálních konzultací o právních otázkách za poslední rok. Právo evropské, mezinárodní, i národní. Legislativní proces od přípravy norem až po řešení sporů před soudy... Právní služba Evropské komise má ohromnou agendu, která se stále rozšiřuje. Rozrůstá se i sama služba. Bývaly doby, kdy měla tři právníky. Dnes jich je kolem tří set. Do její činnosti dala českým právničkám a manažerkám při jejich návštěvě v bruselském sídle Berlaymont nahlédnout Yona Marinová, která je v právní službě EK koordinátorkou a asistentkou generálního ředitele. Cesta vybraných dam práva do Bruselu byla součástí projektu #PRVNÍCH100LET. Primárním úkolem právní služby je poskytovat Evropské komisi, kabinetům komisařů i jednotlivým direktoriátům právní poradenství. To se může týkat celé palety otázek. Základem je spolupráce na tvorbě nových právních norem a jejich revize. Právní služba zároveň zastupuje komisi ve sporech, a to nejen před soudním dvorem Evropské unie, ale také před mezinárodními a národními soudy. Při této práci musíme pokrývat všechny úřední jazyky Evropské unie, takže máme kolegy, kteří jsou schopni obhajovat ve všech úředních jazycích v nejrůznějších soudních sporech, přiblížila Yona Marinová. Jen zřídka jsou na zastupování komise najímány externí právní kanceláře. Může jít například o situace, kdy firma čerpá evropské fondy, nevyužije přidělené peníze podle stanovených pravidel, a věc skončí u národního soudu, kde Evropská komise hájí řádné nakládání s evropským rozpočtem. Tehdy bývá nezbytná hluboká erudice v národním právu nebo přímo vyžadováno zastupování místním právníkem. Právní služba EK je organizována do 14 týmů, které jsou zaměřeny na různé obory práva – například vnitřní trh, soutěžní právo nebo zemědělství. Nezřídka se ale opírá o expertizu jiných služeb, které mají odborníky v konkrétních oborech. Musím říct, že ta práce je dost náročná, protože když dostaneme otázku nebo žádost o právní radu, předpokládá se, že budeme vždy umět odpovědět, a to rychle, uvedla Yona Marinová. Může se stát, že komise se poskytnuté právní rady nedrží, ale to je velice výjimečná záležitost. Právníci totiž obvykle vědí, jaký cíl nebo účel komise sleduje, a vždy se snaží najít cesty, jak tohoto cíle dosáhnout v souladu s platným právem. Yona už má v právní službě Evropské komise bohaté zkušenosti. Ale nejen tam. Práva vystudovala v rodném Bulharsku. Pak odešla do Velké Británie, kde si udělala magisterský titul a doktorát. Nějaký čas v Británii pracovala, ale pak zamířila na stáž do Evropského parlamentu. Když se seznámila s činností evropských institucí, natolik se jí to zalíbilo, že se rozhodla zůstat. Nejprve pracovala devět let na direktoriátech, které jsou obdobou tuzemských ministerstev. Nejdříve to bylo DG Sante neboli Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost a pak DG Energy čili generální ředitelství pro energetiku. Po přechodu do právní služby, které podléhá přímo předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, působila v týmu pro vnitřní trh a poté v týmu pro vnější vztahy. V současnosti tvoří spolu s kolegou Timem Brucem dvojici asistentů generálního ředitele, která je spojkou mezi ním a jednotlivými týmy právní služby. Jejich úloha je zejména koordinační. Mimo jiné dohlíží na to, aby všechny požadavky vůči právní službě byly řádně a včas vyřešeny. Starají se také o to, aby zastávané právní pozice byly konzistentní. Yona Marinová ale stále řeší i některé spory a podstatou její práce je nadále právničina. Zajímavé je, že se její profesní dráha nakonec stočila úplně jiným směrem, než zamýšlela. Původně plánovala akademickou dráhu na univerzitě. Ale později tuto práci vnímala jako poměrně osamělou. Vyzkoušela také působení v právnické firmě, kde je ale činnost silně zaměřená na klienta a jeho zájmy. Pro mě bylo velmi přitažlivé pracovat pro veřejnou instituci, kde se můžete více napojit na veřejný zájem a sloužit více lidem než konkrétnímu klientovi, přiblížila vnitřní pohnutky svého angažmá v centrále Evropské unie Yona Marinová. Související články: Dvacet let tak zajímavých a obohacujících, že jsem se nikdy nenudila Téma právního státu je v Evropě čím dál aktuálnější, říká eurokomisařka Věra Jourová
Setkání viceprezidentky Jourové s českými právničkami , avizovala ve středu odpoledne obrazovka před sálem v jedenáctém patře paláce Berlaymont v Bruselu. Skupina českých expertek a manažerek zavítala s projekty #PRVNÍCH100LET a #FinŽeny do sídla Evropské
prejsť na článokEvropa se v poslední zhruba dekádě potýká se sérií krizí, které byly vesměs importovány zvenčí a mimo jiné přinesly změnu nálady ve společnosti. Od migrační krize žijeme ve stavu zvýšené nejistoty a strachu. A strach je bratrem nenávisti, řekla místopře
prejsť na článokKdyž se řekne Rada EU, právní služba a legislativní proces, zní to jako suchopárné téma pro experty. A přece může jít o nesmírně nabité, poutavé až strhující vyprávění. Jen se ho musí ujmout Andrea Westerhof Löfflerová. Česká právnička působí v právní slu
prejsť na článokNic na světě není samozřejmé, ani existence právního státu v zemích Evropské unie. Nejde jen o léta hojně probírané a medializované Maďarsko nebo nedávno Polsko či aktuálně Slovensko. Do křížku s evropským právem se dostávají i další evropské země. Měli
prejsť na článokDo debaty Právničky LIVE! projektu Prvních 100 let a portálu Info.cz přijaly tentokrát pozvání tři právničky, které působí v korporátních vodách. Eva Pallová z D.A.S. právní ochrany, Petra Bernklau z Komerční banky a Martina Absolonová z Vodafonu se poděl
prejsť na článok